Historie

V roce 1938 byl postaven dům, ve kterém pan Josef Malota později otevřel cukrárnu , která nesla název Malotova cukrárna. Součástí byla vlastní výrobna výborných zákusků. Veškeré vybavení prodejny i výrobny bylo nové a v té době velmi moderní.

Sortimentem byly zákusky, cukrovinky a zmrzlina vlastní výroby. Cukrárna se začala slibně rozvíjet a stala se ve Zlíně velmi známou a uznávanou, protože pan Josef Malota byl cukrářským mistrem.

V roce 1951 přišli komunisté, vyhnali majitele a podnik byl znárodněn. Později byl znárodněn i dům. Po celá léta tady hospodařil jen jeden podnik. Jen názvy se měnily od Výživy až po Potraviny Brno.

Do roku 1968, cukrárna fungovala dál bez sebemenších úprav a se vším zařízením bývalých majitelů – manželů Malotových .

V roce 1968 podnik Potraviny Brno provedl propojení obchodních částí se sousedním domem a vznikla ukázková velká Zlíňanka, která byla pojata jako cukrárna, kde se prodávalo atraktivní a luxusní zboží. Byla jedinou takto dobře zásobovanou prodejnou v Gottwaldově, která prodávala sortiment, co nabízel pouze TUZEX.

V roce 1991 byl vrácen rodině manželů Malotových zdevastovaný majetek, který po 23 letech užívání kdysi honosné Zlíňanky zůstal (zpustošená prodejna, pár starých stolků, židlí, stará štětka na WC, hrnec bez ucha a 7 kontejnerů nepořádku).

Protože se pan Malota ani jeho paní nedočkali navrácení majetku, rozhodla se rodina po rozdělení obou domů a prodejen, pokračovat v tradici a navázat tak na profesní a osobní úspěchy pana Maloty. Cukrárně byl dán název Cukrárna DINO, aby se tato odlišila od socialistické Zlíňanky.

Od roku 1991, kdy do zdevastované a rozkradené prodejny vstoupili potomci původních majitelů, se do prodejny a znovuotevřené výrobny investovalo spousty finančních prostředků a to jak do nejmodernějšího zařízení na výrobu zmrzliny, tak do interiéru i do zázemí Cukrárny DINO.

Na Vaši návštěvu se těší Danuše Bučková a Petr Buček (majitelé Cukrárny DINO)